Archeologické nálezy ve španělském Katalánsku naznačují, že některé z nejstarších hudebních nástrojů, které kdy byly objeveny, mohly být používány ke komunikaci a uměleckému vyjádření před téměř 6000 lety. Vědci identifikovali dvanáct velkých trubkových mušlí nalezených v neolitických osadách a dolech pocházejících z konce pátého do začátku čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Tyto nástroje vyrobené z mořského hlemýždě Charonia lampas nabízejí vzácný pohled do zvukové krajiny starověké Evropy.
Objev a jeho význam
Mušle se nepoužívaly k jídlu – hlemýždi zemřeli už předtím, než byli sebráni – a úpravy, jako je odstranění špičatého hrotu, podporují jejich použití jako dýmky. Moderní experimenty provedené archeologem Miguelem Lopezem Garciou, profesionálním trumpetistou, dokazují, že vytvářejí „silný, stabilní tón“ podobný tónu lesního rohu. Není to jen o nástrojích; je o rané lidské komunikaci a možná o původu hudby samotné.
Tento objev zpochybňuje naše chápání toho, jak pravěké společnosti interagovaly. Skořápky mohly usnadnit dálkovou komunikaci mezi komunitami nebo v rámci těžebních operací, kde bylo šest objeveno ve variscitových dolech. Skutečnost, že takové mušle byly používány jako varovné systémy až do poloviny 20. století, jak dokazuje rodinná tradice García v Almeríi, podtrhuje pozoruhodnou odolnost nástroje.
Mimo utilitární funkci: starověké hudební dědictví
Hudební potenciál mušlí přesahuje pouhou signalizaci. Manipulací s prouděním vzduchu a polohou rukou vědci zjistili, že mohou měnit tóny a zabarvení, což naznačuje improvizaci a jemné zkoumání zvuku. To rozšiřuje chápání prehistorické hudby za pouhou užitečnost; tyto nástroje by mohly sloužit expresivním uměleckým účelům a zároveň posilovat sociální vazby a emocionální vyjádření.
Nejde o ojedinělý jev. Jeskyně Marsoula ve Francii odkryla 18 000 let starou skořepinovou trubici se stejnými vlastnostmi, což naznačuje nepřetržitou tradici trvající tisíciletí. Katalánské mušle, stejně jako jejich paleolitický předchůdce, vykazují „expresivní kvality“, které naznačují širší hudební aplikace.
Velký obrázek: Proč na tom záleží
Výzkum vyvolává zásadní otázky o původu hudby. Byl raný hudební projev čistě utilitární – nástroj k přežití – nebo vznikl z hlubší lidské potřeby spojení, emocí a sebevyjádření? Skořápky naznačují, že svou roli sehrály snad obě tyto složky. Tyto starověké nástroje nebyly jen nástroji pro přežití; patřily mezi první zvukové technologie vyvinuté člověkem, schopné tvarovat vibrace podobně jako moderní dechové nástroje.
Tyto objevy zdůrazňují, že hudba není moderní vynález, ale hluboce zakořeněná lidská praxe, která se vyvíjela s našimi společnostmi po desítky tisíc let. Ozvěny těchto starodávných mušlí nám připomínají, že potřeba tvořit, komunikovat a vyjadřovat se prostřednictvím zvuku je všudypřítomnou součástí toho, co z nás dělá lidi.
